721 950 704
Nakupujte v klidu.
Pokud objednáte nekompatibilní zboží, ihned vás kontaktujeme.
Potřebujete něco vědět?
Nechte nám své číslo, zavoláme vám zpět.
střešní okna Fakro střešní okna Suntek střešní okna Velux střešní okna Rooflite Střešní okna Dakea střešní okna Balio

Historie střešních oken

2014.11.24


Bez střešních oken si v dnešní době umí podkroví svého domu představit jen málokdo. Podkrovní prostory byly odjakživa místem, kde nebylo potřeba světlo a čerstvý vzduch jednoduše proto, že sloužily na skladování věcí, věšení prádla nebo jako komůrky chudých. Udělat z podkroví luxusní obytný prostor bylo ještě před 150 lety nemyslitelné. Jenže časy se mění a 21. století je stoletím luxusního podkrovního bydlení. Kořeny vývoje střešních oken jsou ovšem pořádně hluboké.

Vše začíná u skla

Při mapování předchůdců střešních oken se prostě musíme odrazit od historie toho nejdůležitějšího – skla. To bylo vynalezeno už kolem 4000 let před naším letopočtem, častější používání ovšem přichází až s antikou v 8. století před naším letopočtem. Ale pojďme k oknům samotným. Poprvé se kombinace dřeva a skla v jakýchsi okenních rámech začala používat v antice, která i v tomto předběhla svou dobu. Jedny z nejstarších okenních archeologických nálezů pochází ze slavných Pompejí. Ve starém Římě se používala tzv. atria, zastřešené dvory s prosklenou střechou, díky které mohlo do těchto významných římských domů dopadat sluneční světlo. Právě atria lze s určitou nadsázkou považovat za antické předchůdce světlíků a tedy i střešních oken. Některé budovy, jako například Pantheon v Římě, pak používaly světlo shora pro dramatické efekty a pro navození dojmu pompéznosti.

Řím byl před zbytkem společnosti v řadě oblastí a architektura nebyla výjimkou. Skleněná okna se v dalších stoletích příliš často neobjevovala a jejich rozšíření přišlo až s rozvojem sklářského řemesla, ke kterému dochází po roce 1000. Většina oken se v té době vyráběla pro potřeby církve, protože právě církev byla ve středověku tou nejbohatší a nejmocnější silou. Všichni známe gotické katedrály s množstvím vysokých a respekt vzbuzujících oken. Skleněné výplně byly tehdy složené z malých tabulek pospojovaných olovem v dřevěném rámu.

Vývoj šel dopředu pomalu, ale jistě. Ve 14. století se začalo používat zasklívání oken skleněnými terčíky u domů a veřejných míst. V 16. století začala šlechta používat okna s pravoúhlým čirým sklem, začaly se objevovat různé tvary a stále častěji i okna, která bylo možné otevírat.

Přímý předchůdce? Světlíky

Velkým milníkem bylo 19. století, ze kterého také pochází nejstarší historické dokumenty zmiňující střešní okna jako architektonický prvek. Viktoriánská doba v Anglii přinesla rozmach světlíků. Ty měly přinést více světla do soukromých domů i průmyslových objektů a lze je tak považovat za přímé předchůdce střešních oken. Důkazem jejich využití je třeba velký obchodní dům Wertheim v Berlíně z přelomu 19. a 20. století, který jako jeden z prvních využil zasklenou střechu.

V roce 1894 si nechali vynálezci P. Saar a A. Schmeil zaregistrovat patent, který světlíky vylepšoval o možnost vnitřního otevírání. V roce 1896 je v Berlíně a v roce 1924 přichází Američan Ch. Whitnell se světlíkem, který šlo otevírat a zavírat daleko snadněji. Přesto jde ale stále jen o první výkřiky budoucího rozmachu.

Pokrok nelze zastavit a nové trendy přicházely i do bydlení. Podkrovní místnosti už nadále neměly být odlehlou a temnou částí domu sloužící domovním prádelnám a sušárnám nebo studentům a podivínům, kteří si zde při svíčce čtou ze starých knih. Ostatně jeden takový podkrovní pokoj osvětlený malým oknem si pochvaluje ve svých vzpomínkách třeba i dánský pohádkář Hans Christian Andersen. V průběhu 20. století se s podkrovím odvažuje pracovat stále větší množství architektů a především bohatí a vlivní lidé si začínají dopřávat luxusnějších půdních místností. Zpočátku jde sice stále jen o druhořadé prostory s jednoduchým technickým řešením, ale vývoj žene dopředu hlavně potřeba dostat do nich světlo. První polovina 20. století proto přináší doslova záplavu patentů v oblasti konstrukce domu a osvětlování jeho jednotlivých částí. Do vývoje moderního bydlení se chystá promluvit i Villum B. K. Rasmussen.

Pokrok z Dánska

Tento syn místního reverenda se narodil v roce 1909 na dánském ostrově Mandø. Již v mládí projevil technický talent a ve třinácti letech zamířil na studia, které zdárně dokončil v roce 1932 promováním na Technické univerzitě v Kodani. S životem v následujících letech ale Rasmussen spokojený nebyl, a tak se rozhodl postavit se na vlastní nohy. V roce 1941 založil společnost V. KANN RASMUSSEN a CO. Jejím hlavním posláním podle něj bylo „přispět ke zlepšování světelných podmínek v domovech a pracovnách na celém světě.“ A jak si řekl, tak mladý technik udělal. Nejprve vyvinul zvláštní typ prosklené střechy, což byl ovšem už jen krůček od prvního střešního okna dnešního typu. Nazval ho VELUX, protože mělo přinášet vzduch (latinsky Ventilation) a světlo (latinsky Lux). Celkově si nechal dánský vizionář vystavit 55 patentů a zaregistrovat 9 unikátních designů. V roce 1991, dva roky před smrtí, obdržel tento vynálezce moderních střešních oken čestný doktorát Dánské technické univerzity za práci ve stavebním a inženýrském výzkumu.

Rasmussenova firma začala udávat trendy ve světě střešních oken jen pár let po svém vzniku. Dnes už je samozřejmě vše složitější a trh se střešními okny rozhodně netvoří jediná značka. V 70. letech došlo k velkému nárůstu popularity střešních oken, která přestala být výsadou bohatých. Postupně se objevily další značky: německé Roto, v Polsku Fakro, v Maďarsku Rooflite a celá řada dalších. A po vzoru V. K. Rasmussena nechce žádná z nich zanedbávat vývoj a do inovací se proto investují nemalé finanční prostředky. A je to znát. Dnešní střešní okna od předních světových firem mají špičkovou kvalitu a vydrží i desítky let. Zákazníci mají navíc obrovský výběr: existují kyvná i výklopně-kyvná okna, okna dřevěná i plastová, okna do ploché nebo profilované střešní krytiny. Ke všemu lze sehnat spoustu doplňků od dálkového ovládání po nejrůznější typy žaluzií.

Význam střešních oken v historii stavitelství a architektury je dnes stále trochu podceňován. Naštěstí i díky takovým vizionářům jako byl V. K. Rasmussen je dnes stále jasnější, že prosvětlené a útulné podkrovní bydlení není jen dočasný výstřelek, ale životní styl budoucnosti.